Babylon
Valem svítá, není tma
Divná hodina
Žluté hvězdy, jsi bledá, zmatená
Svítá, není tma
A není den
Žluté hvězdy blednou v šedý igelit
Teď se nemůže nic stát
Žluté hvězdy visí tam, kde mají být
Nepadnou na kabát
Máš v očích Babylon a nerozumíš mi
Bezradná bloudíš mezi zdmi
Zmatení jazyků, máš v očích Babylon
Ze zvyku máš strach z tmy
A v očích Babylon
Vždycky je někdo, kdo rozhoupá zvon
Bim und bam, bije na poplach
Chce se ti křičet, rozbij Babylon
Bude to ve zprávách
Nikdo nás neslyší
Jen šiky bílých husí
V závratných výšinách
Je bílé ráno, žít se musí
A obelhávat strach
Prolomit Babylon
Máš v očích Babylon a nerozumíš mi
Bezradná bloudíš mezi zdmi
Zmatení jazyků, máš v očích Babylon
Kdo tomu rozumí
Máš v očích Babylon a nerozumíš mi
Kampaně, kaple, násilí
A barva noci, barva kůže, barva tmy
Zlomit to neumím
Prolomit Babylon
Hoří
Ze dne je noc
bezedná tma
Až na dno láhev dnem obracím vzhůru
Než dotknu se dna
Holky už stelou, telka nevysílá, Titanic se ponořil
Kdybys mé čelo dlaní nechladila
Shořím
Divná pošta
V kastlíku tvoje klíče
Nemám už ani deci
nemám spoustu jiných věcí
ani číslo na hasiče
S tímhle jsem nepočítal, moje milá,
Nic jsem si nenaspořil
Kdybys mé čelo dlaní nechladila
Shořím
Popel na rty
Polibky od cigaret
Hrát čisté kvarty snad
v klavesách telefonu dám
linku sto padesát
Sdělím své plné jméno, bydliště, věk
věcně pohovořím
Nebo ti řeknu jenom
Hoří
Nebo ti řeknu jenom
Přijeď, hoří
Ta noc ( se nejspíš nevrátí )
I kdybych nespal dobrých sedm let
Vypil sto sklepů, po svých přešel svět
Kdybych byl s Gatesem stejně bohatý
Ta noc se nejspíš nevrátí
Pán Bůh ví
Dvacet let vězení za jednu noc bych vyměnil
Všechno, co dlužím, stokrát zaplatil
Kdybych svlík kůži, naruby obrátil
Ta noc se nejspíš nevrátí
Dojemnej biják si na stůl promítám
Slaďák, co vidím jenom já
U popelníku tě ještě mám, u sklenky už jsem sám
A pak jdou titulky, a pak tma
Padl jak Puškin, plodný jako Bach
To kdybych byl, Everest zlezl v ponožkách
Vydělal majlant a zas ho utratil
Ta noc se nejspíš nevrátí
Pán Bůh ví
Dvacet let vězení, drahé kamení za jednu, jednu noc vyměním
Ta noc se nejspíš nevrátí
Ta noc se nejspíš nevrátí
Ta noc se nejspíš nevrátí
Dvacet let vězení, drahé kamení, nové koření, ústřední topení
V zádech mrazení, vodu v koleni, policejní šetření, poukaz na spasení
Stavební spoření, vilku v zeleni, zákaz kouření, pusto v kešeni
Vodu po holení, sladké mámení, cukání v kořeni, tutové zvolení
Soudobé umění, srdíčko na kmeni, těžká zranění, pokutu z prodlení
Úplné zatmění, drtivé sevření, soubor opatření, v hlavě bolení
Snadné řešení
Starý chlap a mladá noc
Nechoď teď pryč, venku moknou chodníky
V korunách stromů číhá tma
Jsi vzdálená, v bouři ztracená pevnina
Blíž dna
Který čert ti nakukal se oženit
Který ďas ti pískal si ji vzít
Prázdný byt, tušová tma, nic nesvítí
Je pozdě, nic bys nechytil
Starý chlap a mladá noc
Volá hvězdy na pomoc
Starý chlap a mladá noc
Za chvíli svítá
Dvacet pět roků to je zával z kamene
Dlaně jsou tak vzdálené
Starý chlap má mladou ženu
Plápolá plamenem
Ve vratkých bárkách
Za sedmero moří
Pachtí se páni za stíny
Ve vratkých bárkách
Jen proti proudu
Nespasí duši jediný
Starý chlap a mladá noc
Volá hvězdy na pomoc
Starý chlap a mladá noc
Za chvíli svítá
Starý chlap a mladá noc
Volá hvězdy na pomoc
Starý chlap a mladá noc
Co taky zbývá
Starý chlap a mladá noc
Volá hvězdy na pomoc
Starý chlap a mladá noc
Jen stébla trávy
Když těžké boty po duši ti chodí
Myšlenky mezi ploty potkávají cizí lidi
Prší a slušný den se hned tak nenarodí
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Nejsi dost silná, abys mohla rychle zbořit
Něžné zámky, co plují po zeleném moři
Jen stébla trávy, zhasínat a kouřit
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen
Jen stébla trávy
Kolik ti je, že máš tolik stesku v očích
Doufat a milovat a moc se nenamočit
Starý klavír, zas dva pohárky vína
Jen stébla trávy, večer hlavy stíná
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen
Jen stébla trávy
Jen stébla trávy
Jak snadno zhasneš pod otepí trávy
Dravci se ženou stepí, první z nich už zabil
Zlehka se rozplyneš, jako kapka v moři
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen stébla trávy ti mezi prsty hoří
Jen
Jen stébla trávy, jen stébla trávy
Až budou trumpety
Až budou trumpety překrásně vyzpěvovat
bosky a bez gatí zkusím se někde schovat
pleť primabalerin jak omítka praská
kam chodí naftalín, nechodí láska
Zazdil jsem okna, jak desítku zazdíš rumem
stejně stesk zvítězí tři - nula nad rozumem
tři - nula na sety bez stínů, bez ozvěny
ne, nejsem prokletý, snad jenom překvapený
já nejsem prokletý, jen trochu překvapený
Až budou sněženky hlavičky vystrkovat
zase ti uvěřím, takže to zkusím znova
posté a poprvé kopance stržím v boji
co není do krve, rychle se hojí
Její oči
Nikdo se jejích očí nepoleká
Prašný dvůr je myrtou posetý
Zaražte koně, kněz ať komži svléká
Obraťte vůz, ať mlčí trumpety
Bětka se jenom nějak brzo vdává
Není nic, kde by něco mělo být
Koho z té maličkosti ještě bolí hlava
Už klíčí květ, jiný ho neměl zasadit
A její oči volají, ty slunko planeš po kraji
Beránci v modrých lagunách, vyřiďte, že má děvče strach
Že ji provdají
Ještě je dětské srdce plné lásky
Ještě je, nemělo kdy se opevnit
Nepravým otcům za nespáchané rány
Se její oči už zítra začnou mstít
Dnes ještě plaché volají, ty slunko planeš po kraji
Ty mělká řeko za ním jdi, než se jí chlapec narodí
Než ji provdají
Svíčkové báby bez hříchu, ženy nepravých ženichů
Kopyty bují hřebci ve stájích a její oči volají, a volají, a volají
Zahradník
Zahradník rýpe se v mrkvišti
Krev už mu z ran jaksi neprýští
Žena mu utekla s holičem
Krom karotky nesejde na ničem
Na záhon pláčou kropáče
Vesmír se přestal otáčet
Už není noci a není dne
Propána, jak tohle dopadne ?
Plamen, plamen
Před svítáním procitá
Je jí chladno a je jí tma
Na bělostných pokrývkách
Rozpíjí se tmavý strach
Všichni čerti rohatí !
Třebas duší zaplatím
Všichni svatí, Bože můj
Co když už se nevrátí
Plamen ten hřeje a dým po něm dusí
Dáma už tuší
Oči jsou hasiči a popel doutná v duši
Černá jí sluší
Dáma je po třicítce rovná svíce
Jen plamen se ve větru mihotá
Okna jsou otevřená do ulice
Plamen, plamen, plamen
Zase jí bude hřát
Plamen, plamen, plamen
znova jí bude hřát
snad
Řeči v mělkých řečištích
Ďábel, cesťák nebo mních
Na rtech plamen v srdci sníh
Od jedné zdi ke druhé zdi
Dáma je tuze osamělá
Černá jí sluší
Za plamen, který hoří vprostřed těla
Prodá teď duši
Plamen, plamen, plamen
Zase jí bude hřát
Plamen, plamen, plamen
znova jí bude hřát
snad
Víla a chlapík
Víla a chlapík na záletech
Spolu ve čtyřech zdech
Ona je pěkná a on zas inkognito
Po kapsách slovníky slov, co jich nesmí být použito
Čert sčítá týdny, dělá si znamínka
Život je najednou poněkud nijaký
Ona je smutná a on tají rozpaky
Fotky se nehodí, zůstane vzpomínka
Na hlaveň Browningu, co je na ně namířen
Rozvěsí prádlo, důvěrnosti z hedvábí
Ošálí osud, aby je nezabil
Stejně se ocitnou někomu na papíře
Stejně se ocitnou někomu na papíře
Udavač anebo básník to sepíše
Udavač anebo básník
Někdo to vyžaluje, někdo to provalí, někdo to vyzradí
Někdo to řekne, někdo nás nabonzuje, někdo to vykváká, někdo to vyžvaní,
Někdo to píchne, někdo to na nás poví, někdo nás napráší, někdo to vykecá
Někdo to práskne
Víla a chlapík na záletech
Statistici
Ptají se nás statistici
zda s pravicí či s levicí
Pro co vlastně, uličníci
Vaše srdce tlukou
Odpovídám: Statistici
Ať pravicí či levicí
Zas je to jenom rukou
Emílie
Údery kladiva do spánku, každý je jiný
Údery hodin, palčivý stisk kocoviny
Feiglovka startuje šichtu, na refýžích stíny
Marně jsem celou noc vytloukal klínem klíny
V Riegrových sadech už dobrou hodinu ječí drozdi
Hořká vůně kávy, až se sbíhají sliny
Křídová nit bez konce táhne se naproti po zdi
Marně jsem celou noc vytloukal klínem klíny
Ó, Emílie
Proč mi to děláš
K čemu to je
Ó, Emílie
Holubi celují kamenným klasikům pleše
Nežli si dám sako na kliku, měl bych se zmínit
Že tam, kde jsem včera byl, tam bych byl předvčírem nešel
Aspoň jsem se nezabil, platil jsem jim od hodiny
Marně jsem celou noc vytloukal cizí klíny
Ó, Emílie
Proč mi to děláš
Nač ti to je
Ó, Emílie
Ó, Emílie
Proč mi to děláš
K čemu to je
Ó, Emílie
Zelda
Halvai
Zelda cestu nevnímá
Kávovýma očima snad spí
Alevai
Rudým mořem stezka, Zeldo jeď
Cesta volná, Pane, proč až teď
Z tajné lásky
Požehnaná z tisíce
Dva se vrací, letí svět
Kol kolejí letí svět
léto pětačtyřicet
Zeldo, čím bude tvůj syn ?
Otcem byl podzimní dým
Auschwitz, Terezín
Alevai
Mocca oči vidí svět
Jerusalem, tak za dvacet let
Alevai
O čem může Zelda snít
Za Jaffskou branou malý byt
Soumrak sedí v cypřiších
Syn se žení, zpěv a smích
Oy gevalt
Oči z kávy, vidíte ?
Khaki čapky prachem pokryté
Jen na šest dní tě opustí
Rudým mořem stezka, Zeldo, najde ji ?
Kamení
Zas je mi o rok víc, jsem starší, než jsem byl
A svět jsem nezměnil a nezměním
Ve vráskách borovic hledám znamení
V kapsách nemám nic než kamení
Jsi příliš dávno, tisíc zim
A mávnout rukou neumím
V kapsách nemám nic než kamení
Najednou není proč se někam hnát
Lásko, tak pozdě na návrat
Je půlnoc a čas, příboj zůstal stát
Už vážně vadnu a mám tě rád
Novoroční stesk, v kapsách saka pěst
Nemoh´ jsem se splést, jsme ztraceni
Cestou na Měsíc se stavím, to se spolehni
I když v kapsách nemám nic než kamení
Vítr se k ránu utiší, jsi příliš dávno
Neslyším, co mi chceš říct
Jsme vzdálení
Zlato se v kámen promění
Klenotník Smrt ho ocení
V kapsách nemám nic než kamení
Najednou není proč se někam hnát
Lásko, tak pozdě na návrat
Je nula, nula pět a příboj zůstal stát
Zívám a mám tě rád
Novoroční splín, ústa, dlaně, klín
Na tělech dalších vin hledám znamení
V hlavě nikotin, dál mlčím z plných plic
Že v kapsách nemám nic než kamení
Že v kapsách nemám nic než kamení
Že v kapsách nemám nic než kamení…
