Není nic staršího, než včerejší noviny (Karel Čapek)

Psaní textů, to jsou skoro Tantalova muka, říká Raven z kapely Nasycen

 

Vladimír Kučera, zpěvák, který si říká Raven - Foto: Alžběta Švarcová

Vladimír Kučera, zpěvák, který si říká Raven Foto : Alžběta Švarcová

  • Někteří o něm mluví jako o českém Peteru Gabrielovi, on sám vystupuje pod jménem Raven a, jak zjišťuje, jeho občanské jméno Vladimír Kučera už prý skoro nikdo nezná. „A možná je to tak dobře,“ podotýká muzikant, zpěvák, skladatel a textař v rozhovoru s Lucií Výbornou.

Pražská kapela Nasycen vydává právě dnes – po 22 letech od svého debutu Provazochodci – nové album. Před oněmi 22 lety kapele kdekdo předpovídal velkou budoucnost, pak se však rozhádali, rozešli a dobře našlápnutá klubová kapela přestala hrát. 

„Do bláta zapomnění nás nezatlačila doba, podhrábli jsme si pod sebou sami,“ vzpomíná Raven. „Kapelu se nám povedlo obnovit někdy před rokem a půl. Jezdíme, hrajeme a natočili jsme desku. Řekli jsme si – a to je pro mě strašně důležité – že chceme-li kapelu obnovit, musíme navázat na to, co jsme dělali před 20 lety: zpracovávali jsme příběhy, zpracovávali témata a brali věci vážně. A tak to zkoušíme. Je to sice náročnější, ale má to smysl.“ 

Kapela Nasycen hodně stojí na Ravenových textech. Talentovaný hudebník přitom vymýšlení nových písní možná trochu paradoxně přirovnává k mukám Tantalovým.  

Vladimír Kučera, zpěvák, který si říká Raven - Foto: Alžběta Švarcová

 

„Tantalos stojí po pás ve vodě, ale jakmile se k ní žíznivý skloní, voda zmizí. Má hlad, ale když se pokusí přiblížit k větvím obtěžkaným ovocem, zaduje vítr a větve jsou pryč,“ připomíná Raven známý příběh z řecké mytologie. 

Podobné je to prý i s ním a se skládáním písní. Nouzi o témata totiž rozhodně nemá, naopak. „Okolo mě je obrovské množství příběhů. Vždy, když po nějakém z nich sáhnu, mi však proklouzne mezi prsty a nepodaří se mi ho zachytit,“ popisuje. 

„Chvíli příběh sice držím za ocásek, pak ale zapiští a zdrhne,“ dodává za smíchu Lucie Výborné. „Občas mi kus zůstane za nehty. S překvapením postupem času zjišťuji, že jde většinou o příběhy žen, které se potýkají s něčím velkým…“

 

 

Nasycen míří do finále Rock and Pop   30. 10. 2013

  •  „Asi bude trochu tvrdší, než jsme předpokládali,“ říká Raven, zpěvák, klávesista a frontman skupiny Nasycen o právě dokončovaném studiovém albu.

„Bude široce rozpřažené od ironického  šklebu v písni Tra la la, až po romantické Svatohorské zvony.“ Deska, která ponese pouze jméno kapely Nasycen, bude čítat dvanáct   skladeb a oficiálně vyjde v pondělí 25. listopadu, kdy bude také pokřtěna na koncertě v pražské Malostranské besedě. Už předtím 22. listopadu jí ale kapela přiveze na koncert do jihočeského Týna nad Vltavou a 23. listopadu do Sedlčan. Po Praze budou ještě následovat koncertní křty 27. 11. v českobudějovickém klubu Highway 61 a ve čtvrtek 28. 11. ve Zlíně. „Svým způsobem jsme na desce začali pracovat už loni v létě, kdy jsme se pustili do aranžování a zkoušení prvních nových písniček,“ dodává baskytarista Nasycenu Ilja Kučera ml.; „Většinu z nich jsme pak v průběhu roku postupně   zařazovali do našich koncertů. Je tam ale třeba písnička Kruh, kterou kromě nás ještě nikdy nikdo neslyšel nebo naopak nová verze písně Být slepý. Ta původně vyšla už na našem prvním albu Provazochodci. Teď ale zní docela jinak a navíc stále patří k těm nejžádanějším na našich vystoupeních, tak jsme se rozhodli zaznamenat i její současnou podobu.“

Obal nové desky skupiny Nasycen vzejde z autorské dílny renomovaného fotografa Jiřího Turka.

 

 
 
Raven: Košile plná příběhů - Novinky.cz   8. 1. 2013
  • Po šestileté odmlce se rockový šansoniér, zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista Raven přihlásil novým albem Košile. Jestliže býval na prahu své sólové dráhy počátkem 90. let přezdíván „klávesový mág“, dospěla postupem času jeho tvorba k daleko akustičtější podobě s využitím zejména klasických nástrojů. "Možná prostě stárnu a dřevěné nástroje mi teď připadají ve spojení s lidskými příběhy jaksi autentičtější. Anebo je to třeba tím, že jsem se za ty roky skamarádil s řadou báječných muzikantů, a nemusím tudíž jejich výkony suplovat samplery a klávesami,“ řekl Právu.

Mluvil jste o příbězích. Jednotlivé písně na albu Košile působí dojmem, jako by za každým textem stál právě nějaký konkrétní lidský příběh. Je to skutečně tak?

To bych opravdu moc rád, poněvadž vymyslet příběh, který o něčem je a někam směřuje, je snad největší ambicí autora čehokoli. A tak mám na desce patnáctiletého Icika z pražské Maislovky, který se chce stát v Americe pistolníkem, vyjukaného padesátiletého chlapce, který se celoživotně bojí vystrčit nos a jako alter ego si uplácal anděla strážníka, anebo třeba apatykářskou love story šestnáctileté Violety Genciánové, která chce upláchnout do pásma Gázy s anarchistou Aspirinem, aby si nemusela vzít obstarožního statkáře Zyrteka. Prostě se bavím a chci doufat, že posluchač taky.

Které z písniček na desce Košile lze považovat za autobiografické?

No, slza vlastního příběhu je jistě v každé, ale konkrétně třeba Labutí jezero, moje vzpomínka na rodiče, je o krásném, skoro popartovém, hracím strojku, který jsem po nich zdědil. Je to láhev koňaku, kterou když čapnete za hrdlo, rozvine vějíř zlatých trubiček na cigára a začne hrát Čajkovského. V dětství jsem si s tím nesměl hrát a teď se mnou ta flaška účinkuje na všech koncertech a koneckonců hraje i na desce.

Nová deska je velmi výpravná, provázejí ji reprodukce původních obrazů Vojtěcha Horálka na motivy jednotlivých písní. Má ještě smysl v dnešní době internetu, stahování a vypalování vydávat takto výpravné album?

Rozhodně ano. Jednak jsme se při práci na obalu znamenitě bavili a navíc si říkám, že je to svého druhu nastavená noha internetovým stahovačům. Chcete mít kolekci krásných obrázků a fotek v noblesním digipacku s pěkným zvukem? Tak si kupte CD. Když si to stáhnete z internetu, budete mít prdlajs.

Jak bude vypadat váš rok 2013?

To bych taky rád věděl, ale doufám, že budu co nejvíc hrát. Mám rozhrabané dva nové projekty a v létě budeme točit novou desku s kapelou Nasycen. Pomalu zraje čas začít psát nějaké písničky.

 

 

 

Raven a Chýlková na novém albu - Kulturně kulturní očko   4. 5. 2006
  • Pražský nevidomý zpěvák, skladatel, textař a pianista RAVEN (vlastním jménem Vladimír Kučera) vydává po deseti letech další, v pořadí už třetí sólové album s názvem Kamení. Mezi hudebními odborníky bývá přezdíván „český Peter Gabriel“...
    Tentokráte se jedná o desku více písničkářskou, i když i zde najdeme bohatě intrumentované a proaranžované skladby (Babylon, Jen stébla trávy, Zelda..). Obrovskou silou však oplývají křehce intimní písně „Její oči“ či „Víla a chlapík“. Pro rádia jsou zase vhodné skladby „Hoří“ nebo „Starý chlap a mladá noc“.
    Zvláště ta druhá, kde si s Ravenem střihla duet herečka Ivana Chýlková, je přesvědčivá výpověď o mužských problémech středního věku. Ivana Chýlková zde jasně dokazuje, že nám v ní zraje dokonalá šansoniérka.
    Ve skladbě „Plamen, plamen“ si s Ravenem zase zazpíval Roman Dragoun. Na albu uslyšíme celou řadu vyhlášených instrumentalistů: Jiří Kovář (skupina Michala Prokopa, Chicken Soup) – kytary, Filip Benešovský (Blue Birds, Neřež, skupina Marie Rottrové) – baskytara, Miloš Vacík (Sluneční orchestr, Laura a její tygři, Pražský Výběr…) – perkuse, Ivan Myslikovjan (Buty, Laura a její tygři, Blue Birds, Karel Gott Band..) – saxofon, Tomáš Valášek (Precedens) – kytara, Jan Militký – kytara…


Raven se pohybuje na pražské scéně již od poloviny osmdesátých let, tehdy jako vůdčí osobnost kultovní formace Nasycen. Po ní zbylo jediné album vydané v roce 1990 Jandovou firmou Bestia. Na tehdejší dobu vynikající a ojedinělé album, kde se prolínaly prvky popu, jazzu a novoromantismu. První sólové album „Bubny a píšťaly“ vydal Raven v roce 1991 u vydavatelství Bonton. Pak následovala deska písní Karla Kryla s názvem „Salome“ a v roce 1996 druhé sólové album „Jiný břeh“. Nová deska „Kamení“ má všechny ambice prolomit i komerční bariéry. Jako stálý člen kapely Neřež jezdí Raven po republice a hraje i sám či za doprovodu Zdenka Vřešťála (spoluproducenta desky) nebo Ivana Myslikovjana po klubech. V brzké době by se měl objevit i klip na skladbu „Starý muž a mladá noc“.

Pokud má někdo v oblibě Stinga, Petera Gabriela, Romana Dragouna nebo třeba Jarka Nohavicu, neměl by si nové album Ravena nechat ujít. Je na něm totiž vše, co se dá od kultivované hudby očekávat. Za samostatnou kapitolu by stály i vynikající texty. Raven je opravdu geniální a  jedinečná osobnost české hudby.
Autor článku: Milan Princ